Máme zde první prázdninový týden, tak trochu „ospalý“, je horko a člověku se nic moc nechce. Právě se probírám materiály, třídím je podle jednotlivých žáků a ejhle!
Došlo mi, že zatímco vás vždy, když se spolu před doučováním seznamujeme, docela podrobně vyzpovídám, vy o toho o mně vlastně moc nevíte. A proto jsem se dnes rozhodla zvolit odlehčené téma a veřejně odpovědět na vaše nejčastější dotazy. Seřadila jsem je od těch nejserióznějších až k nejosobnějším 🙂 , které pocházejí samozřejmě od mých žáků.
Méně otrlé povahy raději předem upozorňuji, že některé mé názory jsou na dnešní dobu poněkud kontroverzní…
Nejprve tedy k nejčastějším dotazům rodičů.
Proč neučíte středoškolskou matematiku?
Asi to bude znít dosti „drsně“, ale z jednoho prostého důvodu.
Dříve jsem středoškolskou matematiku doučovala, ale čím dál častěji se mi stávalo, že měli studenti fatální nedostatky už ze základní školy. Matematická látka na sebe totiž navazuje, a tak se běžně stává, že když se jí žáci už na druhém stupni pořádně nevěnují, nezvládnutá látka se na sebe nabaluje jako sněhová koule, až jim ve výsledku zkrátka přeroste přes hlavu.
A žák, který neumí základní věci, se pak na střední škole logicky „nechytá“. Proto mi připadalo daleko smysluplnější se věnovat dětem už na druhém stupni, kde se dají problémy zavčasu podchytit.
Proč nedoučujete žáky prvního stupně (s výjimkou přípravy na přijímačky z češtiny z 5. třídy)?
Ze dvou důvodů. Jednak si myslím, že ten, kdo učí na prvním stupni, by měl být pro tyto účely specificky vzdělán.
U nás existuje nějaký systém přípravy učitelů, učitelství pro první stupeň se studuje zvlášť, což není nějaký rozmar ministerstva, ale má to své opodstatnění.
Druhý důvod je mnohem prozaičtější a spočívá v tom, že to s mladšími dětmi příliš neumím, což na rovinu přiznávám. V komunikaci se staršími dětmi jsem jako ryba ve vodě, navzájem „si sedíme“ a je to vidět i na výsledcích takové spolupráce.
Proč se kriticky nevyjadřujete ke školství jako mnoho jiných lektorů? Vždyť sama denně vidíte, jak to vypadá?
Ano, zaznamenala jsem, že se v poslední době vyrojila spousta kritických poznámek vůči našemu školskému systému, a je pravda, že většinou doučuji děti navštěvující běžné státní školy. K situaci ve školství se nevyjadřuji hned z několika důvodů:
- Nikdy jsem neučila na ZŠ, nikdy jsem nestála před třídou plnou osmáků či deváťáků, rozhodně mi tedy nepřísluší kritizovat něco, co jsem si nevyzkoušela na vlastní kůži. V posluchárně na VŠ jsem sice mívala kolem třiceti lidí a léta jsem učila i dospělé, to je ale oproti základní škole dost podstatný rozdíl,
- samozřejmě, že ne vše je ve školství dobře a určitě existuje prostor ke zlepšení, ale rozhodně se zase nedá celý systém šmahem odsuzovat jako nevyhovující a „sto let za opicemi“,
- ano, někteří učitelé jsou vynikající, někteří méně dobří a ano, jsou i jedinci, kteří by raději vůbec učit neměli, ale takto je to v každém povolání a nedá se paušalizovat a strkat všechny do jednoho pytle.
Proto se budu i nadále držet svého osvědčeného hesla „ševče, drž se svého kopyta“, budu se snažit i nadále dělat svou práci, jak nejlépe umím, a případnou přestavbu školského systému přenechám jiným. 🙂
Dohledal/a jsem, že kromě výuky děláte i něco jiného, je to pravda?
Ano, přes 20 let se věnuji technickým překladům italštiny, kromě toho překládám i zdravotnické právo a texty týkající se alternativních léčebných metod, protože se těmto oborům jako bývalý zdravotník dlouhodobě věnuji. Tyto své aktivity jsem už ale hodně omezila, protože se jedná o intelektuálně velmi náročnou a vyčerpávající činnost.
A co zajímá mé žáky? Sami uvidíte, že některé jejich dotazy jsou docela „na tělo“. 😉
Kam jste chodila do školy a kdy (myšleno na základní školu)?
Do školy jsem začala chodit v roce 1981, nejprve na první stupeň do Vikýřovic, což je obec u Šumperka, druhý stupeň jsem pak chodila na Hluchák (tak se přezdívá 3. ZŠ v Šumperku, protože její budova dříve sloužila jako ústav pro hluchoněmé). Po střední škole jsem pak odešla za studiem a „na zkušenou“ do Ostravy, kde oficiálně sídlím dodnes.
Kam jezdíte na dovolenou?
Na rozdíl od toho, co je dnes v kurzu, opravdu nemám ráda cestování a dovolená u moře by pro mě byla spíše za trest než za odměnu, zato však miluji klid a své pohodlí, takže pokud mě do zahraničí nezavedou pracovní povinnosti, na dovolenou jezdíme výhradně po republice.
Mou srdeční záležitostí je pak Nové Město nad Metují a jeho bezprostřední okolí (Peklo, Šerlišský mlýn, poutní místo Rokole, obce Slavoňov (a vyhlášená restaurace U Bětky), Janov, Ohnišov, Bystré, Bohdašín, Nový Hrádek), kam se vracím už od devadesátých let.
Když učíte ostatní, měla byste jít příkladem, studujete taky něco?
Ano, stále se musím vzdělávat, minimálně ve zdravotnickém právu a alternativních metodách, protože tyto obory překládám a musím v nich mít aktuální znalosti, kromě toho osvěžuji italštinu, rekreačně se věnuji němčině a pochopitelně i doučovaným předmětům, tj. češtině a matematice.
Jaké máte koníčky?
Zájmů mám mnoho, protože obě mé práce jsou mi samozřejmě koníčkem. Z toho, co ještě nezaznělo, jsou to dále dějiny v letech 1900-1945, filmy z období první republiky, klasická opereta a step. Kromě toho je mou vášní i houbaření, ale to není v našich končinách žádný zvláštní úkaz.
Sportujete? (častý dotaz od chlapců)
Nijak zvlášť. Je ale pravda, že nepoužívám auto a snažím se všude, kam to jde, chodit pěšky, ráda chodím na méně náročné túry. Kromě toho se už dlouho věnuji stepu, pokud se to dá považovat za sport.
Stane se někdy, že neděláte vůbec nic?
Ano, lelkuji a lenoším často a velmi ráda, dokonce si myslím, že takové to nicnedělání je velmi prospěšné.
Který je Váš nejoblíbenější herec? 🙂 (častý dotaz od dívek)
Těch bude více, ale mé soukromé hitparádě jednoznačně vévodí Radoslav Brzobohatý a J. P. Belmondo.
Jakou máte nejoblíbenější knížku?
Kdo by čekal náročné romány, bude překvapen, jsou to Vejce a Já a Co život dal a vzal (Betty MacDonaldová), všechny knihy o životě veterináře od Jamese Herriota a veškeré příběhy o malém Mikulášovi (R. Goscinny).
Jaký je váš nejoblíbenější seriál? (častý dotaz od dívek)
Na celé čáře vedou Četnické humoresky.
Umíte vařit? 😀 (častý dotaz od chlapců)
Ano, dokonce i péct, obojí velmi dobře (aspoň si zatím nikdo nestěžoval).
Jste zadaná? 🙂
Mám takovou zásadu, že si soukromí pečlivě střežím, ale mohu odpovědět, že ano, skoro pětadvacet let a velmi šťastně.
Tolik tedy k odpovědím na vaše nejčastější otázky. Pokud byste se chtěli zeptat na něco dalšího, stačí mi napsat.
Přeji vám příjemné prázdninové dny a důkladný odpočinek od školních povinností!
Jako profesionál s 20 lety pedagogických zkušeností pomáhám dětem a jejich rodičům zvládnout dva hlavní předměty, český jazyk a matematiku, na druhém stupni ZŠ.
Kromě toho připravuji žáky devátých tříd na první důležitou životní zkoušku, přijímací zkoušky na střední školu; zároveň se společně snažíme o to, aby měly děti solidní základ z obou předmětů, na němž mohou později stavět. Více o mně si můžete přečíst zde
Jsem autorkou e-učebnic Určujeme větné členy polopatě a krok za krokem, Významové poměry polopatě a krok za krokem, Určujeme věty vedlejší polopatě a krok za krokem a Vysvětlení pojmů z literatury a slohu k přijímačkám na SŠ a minisbírek s videonávodem Slovní úlohy řešené rovnicí a Slovní úlohy řešené soustavou rovnic. Záleží mi na tom, aby děti zvládaly učivo druhého stupně ZŠ v pohodě a bez zbytečného stresu.